Malá víla» autorka: alexis |
Malá víla na břehu sedí,
její oko slzu roní,
pro lásku, jež plná šedi,
za naději, bezmezně se honí.
Malá víla smutně kráčí,
po trní, jenž píchá,
těžkou kouli s sebou vláčí,
za láskou, co usychá.
Malá víla na zem padá,
srdce ve dví rozťaté,
a tak krásná, a tak mladá,
ruce v pěst má zaťaté.
Malá víla na břehu klečí,
snažně prosí zapomenout,
na muže, jenž bez řečí
připomněl ji, že je ženou.
Malá víla dál už není,
bolest ji v dál odnesla,
silná žena, dnes tu stojí,
jež novou lásku nalezla
její oko slzu roní,
pro lásku, jež plná šedi,
za naději, bezmezně se honí.
Malá víla smutně kráčí,
po trní, jenž píchá,
těžkou kouli s sebou vláčí,
za láskou, co usychá.
Malá víla na zem padá,
srdce ve dví rozťaté,
a tak krásná, a tak mladá,
ruce v pěst má zaťaté.
Malá víla na břehu klečí,
snažně prosí zapomenout,
na muže, jenž bez řečí
připomněl ji, že je ženou.
Malá víla dál už není,
bolest ji v dál odnesla,
silná žena, dnes tu stojí,
jež novou lásku nalezla
Tipů: 13
» 19.04.12
» komentářů: 11
» čteno: 991(14)
» posláno: 0
» nahlásit
» 19.04.2012 - 18:44
trochu bych se zaměřil na podání.. "..již tu stojí,
jež novou lásku.." podobná slova, jinak dobré :)
jež novou lásku.." podobná slova, jinak dobré :)
» 21.04.2012 - 10:20
Tvá báseň mě skutečně ohromila... někdy se člověk při čtení vrací ke vzpomínkám, k minulosti... mám slzu v oku, ale závěr dal znovu sílu. ST
» 13.07.2012 - 04:41
ST...jen bych prosil :
po trní, jenž píchá,
těžkou kouli s sebou vláčí,
za láskou, co usychá...
po trní, jenž píchá,
těžkou kouli s sebou vláčí,
za láskou
co neusychá...
po trní, jenž píchá,
těžkou kouli s sebou vláčí,
za láskou, co usychá...
po trní, jenž píchá,
těžkou kouli s sebou vláčí,
za láskou
co neusychá...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.