ZNÁM TĚ

ZNÁM TĚ...
i když tu nejsi

(napsáno pro Lenku z
Moravy s láskou...)

Tys tam nebyla
když mi bejvalka
do týla cepín vrazila
a jak jsem ležel ve špitále
a měl namále a tak dále
a to s tím stromem
jak honem mě policajti naháněli
při neděli...a tak dál
a ti, kterým jsem pomáhal
se mi pak smáli
jak jsem se vydrápal z tý díry
a ten blb s těmi kníry
jak mě honil nožem
a jak mi vzala děti
a skříně prohrabala
a pak si ještě ztěžovala
Bože !!...komu to mám vyprávět
to jak jsem řval a pil
tolik let !!
z bezmoci, jak děcko
nebylas tam...

Ale já tě znám
vím o tobě všecko
jako bych s tebou žil
povídal si...miloval
i s tebou spal...já vím, že
máš ráda koupele
a u postele knížku
číšku vína ne však moc
a noc plnou vůně
oči máš jak tůně
ráda cestuješ
po starých městech
v gestech máš jemnost laně
drobné dlaně a pihy
miluješ knihy a hory
a hlavně svou dceru
nesnášíš spory
v Peru nebylas
ale už drahný čas
tě láká tajemno
cibulku krájíš najemno
čaj vaříš ovocný a zelený
máš ráda kameny
pastelový haleny
a tržiště v cizině
ráda čicháš koření
po víně se tulíš
a bulíš když se ubližuje
nemáš ráda mžení
tůje, špekový knedlíky
a parmazán...
miluješ básníky
a vůně do koupele...

Tak vidíš, že tě znám
skvěle...tvou lechtivost
zuby bělé, jemnou kůži
ne...nejsem host
jsem jen ten pán
co lehce čichá k růži
neviděn...a nepoznán !