tančila jsem mezi odpadky a spadlými hvězdami

 

řezaly mrazily i pálily
a hlavně byly cítit
životem na okraji vesmíru

ta hudba pod mýma nohama
hvězdné rekviem a odpadové blues
a já nemohla přestat
tančit kankán a mrskat nohama

jako ryba v agónii
kdyby měla nohy

přitančila jsem domů
zalila půlku kytek čajem
zbytek tureckou kávou
a čekala až zdivočí
i ta poslední něžná orchidej

a taky že jo

nakonec to byla
jedna divoká orgie

turkyně porazily asiatky
zmizely po anglicku
otevřeným francouzským oknem
na útěku porazily českou lípu
a kanadský javor

nevšimly si že nemají křídla
a odletěly

tak tu sedím
mrskám nohama
a čekám až mi narostou žábry