JAREM JE I REZ NOVĚJŠÍ

***

Postrkuju ten koloběh po okraji zaprášené cesty
zadní kolo podrncává v rigolech
plášť i kecky děravé
kopec
delší a strmější zdá se
kolem řvoucí náklaďák rozčvachtnul odhozený prezervativ
přesně týž
jenž jsme s klukama plnili vodou a z mostu pouštěli na projíždějící vlaky
čoudící směrem od Prahy
dnes je tam síť
Stará zastávka plná oharků a mrtvých brouků do hlavy
pamatuje ještě dobu cihel
vápenných omítek i lásek čekajících zda přijde
nepřijel
Visela na rozkvetlé třešni do příjezdu ranního dělnického spoje
nějaká Růžičková zpoza kopce
pěkná holka
měla starší sestru
říkali jí Francková fuchtle
učila mne zacházet s děvčaty a čůrat ve větru
pak ji zabil
přesolila slepičí polívku a on ji tak rád
Odhazuju zbytek svačiny
to mi stará ze zvyku vždycky nabalí
když odcházím z domova
v domnění
že na šichtu do rubání a já jen
každé jaro vyrazím na kopec podívat se jestli už je
Tak ještě kousek
přimáčknout přední brzdu
tu takovou co vrazí špalek zezhora do gumy
zastavit pod nákladní lanovkou s vuzky
co vozily se sem a tam pro koks do pecí
i s jedním oprýskaným srdcem z boku pro tu mou
pevněji se opřít do řidítek a postát
Ze zvyku se rozhlížím kolem kola dookola
žasnu
i rez zdá se novější
zase se rozrostlo to město přistěhovalců
uhlí a železa
jen domky havířů vylidnil čas a v zahradách je tam je
hlaváček jarní
Zamknu řetězem bicykl k nýtovanému stožáru
zahodím klíč
za ženou se vracím bez opory
pro oporu
příště
příště bych ho neutlačil … kurňa Ostravo!!! neser

***