ZAVALEN

Bydlel jsem pod horou sutí a kamení.
Vstával jsem s přebrzkým kostelním zvoněním.
Dýchal jsem průduchy tekoucích průvanů,
krmí se stávala stehýnka skokanů.
Zavalen balvanem v rozličných podobách
usínal v nadějích v stísněných prostorách.
Na metru krychlovém slýchal jsem šeptání -
to budilo v ústech mých urputné volání.

Ref:
No, tak, pomozte mi drazí!
Já tu cítím se jak v kleci.
Zažívám schizofrenní věci.
Nebuďte vrazi!

Prosil jsem, o duši, za duši zdeptanou.
Naděje zmítala partií prohranou.
Čekal jsem třicet dní na pomoc externí.
V psychoráj ústila má povaha ležérní.
Drásal jsem povrchy zrosených valounů
silou tří letitých hornických vazounů.

Ref: -„-

Hodiny týrání na místě prochladlém
mění se ve věčnost ve hrobu zapadlém.
Třicáté svítání doznalo konec sil,
kdy život můj hektický ve smrt se proměnil.

Ref:
Jó, byli jste mi drazí.
Já tu cítil se jak v kleci,
zažíval křivolaký věci...

a vy jste vrazi!