prostředně...

znáte to
léta osobních nejistot
dokáží přimět vážit si stability
nejistota je totiž dobrá
třeba ve sportu na burze
nebo strachu z budoucnosti
ale neměla by platit pro ni
víte koho myslím
takže ve všedním životě
je vám celkem příjemně
a klidně se vyhříváte
v odraženém světle
mihotavě měkkého ohně
jehož povrch připomíná
otlučené zlato
nebo lesk hmyzích křídel
filigránsky zasazených
do krajkové konstrukce
vyplňující obraz
který nespaluje
a vy víte
že žít lze jen dopředu
a pochopit se dá pouze zpětně…

protáhla se zářivými obručemi
širokými tak akorát
jako cesta
s tenkými kroužky
z neznámého kovu
rozmístěnými na končetinách
pak mávla rukou
a mě se naskytl úžasný pohled
jak do sebe naše těla zapadají
přirozeným způsobem
že bychom mohli
klidně vyrábět elektřinu
v galerii magnetických siločar
opentlených stužkou plazmy
jako svazek drátů pod napětím…

má Nexus
co to znamená?

někde vepředu
vesmírného panorama
v kulových hvězdokupách
se tísnily hloučky modrých tuláků
v opalizující drahokamy vykládané mase
visící jako zářivé shromáždění obchodníků
co si vyměňují zboží a historky z jádra
a ona mi mlčky povídá
jako by vyplňovala mou mysl
víš
nejspíš jsme
jen jednou malou součástí
záhadného mechanismu
z exotické hmoty
ale co může být lepší
cestovat ve dvou
a v jejím výrazu
byl vidět ten věčný lidský impuls
vtisknout skutečnému světu smysl…