Zatmění
Nebesští milenci
» autor: Marcone |
Zachytil jsem do dlaní
cudně krásné svítání
jako jazyk při líbání
popletené slunko ranní,
vyhlíží svou lásku.
Vynoří se z horizontu
v mlžném kouři tahu z jointu
parabolou cesty
měsíce nevěsty
pluje si v odhodlání....
Při každičkém zatmění
ruku v ruce
měsíc,slunce
na okamžik spojeni.
A stejně odloučeni....
Vně dalšího rozednění
slunce dnem tráví čekání
na vteřinové milování
se svým druhem,
měsícem.
Oni jediní.....
nerozluční.
cudně krásné svítání
jako jazyk při líbání
popletené slunko ranní,
vyhlíží svou lásku.
Vynoří se z horizontu
v mlžném kouři tahu z jointu
parabolou cesty
měsíce nevěsty
pluje si v odhodlání....
Při každičkém zatmění
ruku v ruce
měsíc,slunce
na okamžik spojeni.
A stejně odloučeni....
Vně dalšího rozednění
slunce dnem tráví čekání
na vteřinové milování
se svým druhem,
měsícem.
Oni jediní.....
nerozluční.
Tipů: 11
» 09.04.12
» komentářů: 5
» čteno: 976(16)
» posláno: 0
» nahlásit
» 09.04.2012 - 21:04
Paulmatthiole
Jsou k sobě svázáni legátem vesmírného řádu... ST.
» 10.04.2012 - 08:46
Kdo ví, zda jsou milenci, či nepřítelé. Při známé telotě Slunce, by pro Měsíc bylo zdravější to druhé. Aneb. Příliš horká láska. Krásný námět. ST
» 16.05.2012 - 17:30
Moc zajímavý a poetický postřeh. Předposlední sloka mně přijde trošku nedotažená (nedopilovaná) proti těm ostatním.
» 16.05.2012 - 17:35
Špáďa: Děkuju za rozbor.Piluju,piluju:-D.Někdy to jde a někdy ne.Jsem hodně zbrklý,ale to se dá léčit:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Pavouček štěstíčko | Následující: hierarchie osudů