~Po starých zámeckých schodech~

..tam své stopy zanechal čas..

~~~*~~~
Po schodech na starý zámek
své stopy čas zanechal,
sochy tam spí svůj spánek
a budou v klidu spát dál.
I když už je to dávno
co zámecká paní tudy chodila
a z podzámčí milého svého
na posledním schodě líbala.
O tajné lásce své paní
už věděl letitý zámecký pán
neměl by s ní slitování
svojí krutostí byl ten pán znám.

Mladá a nešťastná žena
svou lásku ztratit nechtěla,
vzdala se bohatství,pána,
po schodech za milým běžela.
Spolu pak na malé pramici
po mořské hladině v dál pluli,
připluli k přímořské vesnici
a tam pak v lásce žili.
Zatím po schodech zámeckých
chodíval zámecký pán,
už nikde nebyl slyšet smích
ten krutý a zlý zůstal už sám.
Každý už pozná ty sochy kamenné
co podél schodů samotné stojí
dějiny ty jsou neměnné
jen kdo chce ten se jich bojí.

To v chudé chatrči na břehu moře
tam žijí potomci té milé paní,
nikdy tam nebyl smutek,hoře
ale jen láska a milování.
Vprostřed mořského městečka
kamenná stojí tam žena
a vedle sochy je malá kaplička
kyticí květin vždy ozdobená.
A to je památka na dobrou duši
té i ta podoba kamenná sluší,
má úsměv ve tváři rozdává chléb
tam bída nebyla v kamenných zdech.

Ale na zlého pána ze zámku
nikdo si nezachoval vzpomínku,
ta socha na schodech ta děsí
takový byl ten zámecký pán,
...dávno…kdysi...
~~~~~
po schodech...

Tipů: 31

» 03.04.12

» komentářů: 17

» čteno: 1048(28)

» posláno: 0

» nahlásit