Pochválen buď jarní čas!» autor: poustevník Jirka |
Rozjařen jarem,
jeho zelení a vůní,
vyháním z mysli
projevy vůdců
a stíny zimních pavučin.
Zázračnou sílu přírody
přijímám všemi smysly,
ona hlavu od chmur čistí
a novou mízu žene do slabin.
Z temných koutů mé hříšné duše
teď zmary a splíny vymetám,
ve slaměném šatu Moreny
je bez okolků ukrývám.
Ať na hranici spolu shoří
a řeka v moře ať je odplaví!
Vždyť život nástrahy jiné
mi zajisté brzo připraví.
A více smutku už bych nesnesl...
Jsem neznaboh,
však pravému Bohu Země,
hřejivému Slunci,
často teď se klaním,
když jarní vábení
a touhy hrají ve mně,
k zázraku něžné květiny si na zem klekám,
ke Svátosti Její s pokorou se skláním.
Přivoním, a pak, jako smyslů zbavený,
chci ještě, ještě, ještě!
Když omamné aroma drogy nových světů
tělem projede, tak pětkrát nestačí!
Jsem šťasten
a nedbám ani nedávného deště,
co kolena mých kalhot svátečních
cele promáčí.
Již Slunce zpoza těžkých mraků opět vyšlo,
aby osušilo krajinu i lidské slzy.
Možná nebude to hned,
však určitě a brzy!
Pochválen buď jarní čas!
jeho zelení a vůní,
vyháním z mysli
projevy vůdců
a stíny zimních pavučin.
Zázračnou sílu přírody
přijímám všemi smysly,
ona hlavu od chmur čistí
a novou mízu žene do slabin.
Z temných koutů mé hříšné duše
teď zmary a splíny vymetám,
ve slaměném šatu Moreny
je bez okolků ukrývám.
Ať na hranici spolu shoří
a řeka v moře ať je odplaví!
Vždyť život nástrahy jiné
mi zajisté brzo připraví.
A více smutku už bych nesnesl...
Jsem neznaboh,
však pravému Bohu Země,
hřejivému Slunci,
často teď se klaním,
když jarní vábení
a touhy hrají ve mně,
k zázraku něžné květiny si na zem klekám,
ke Svátosti Její s pokorou se skláním.
Přivoním, a pak, jako smyslů zbavený,
chci ještě, ještě, ještě!
Když omamné aroma drogy nových světů
tělem projede, tak pětkrát nestačí!
Jsem šťasten
a nedbám ani nedávného deště,
co kolena mých kalhot svátečních
cele promáčí.
Již Slunce zpoza těžkých mraků opět vyšlo,
aby osušilo krajinu i lidské slzy.
Možná nebude to hned,
však určitě a brzy!
Pochválen buď jarní čas!
Tipů: 18
» 30.03.12
» komentářů: 9
» čteno: 720(16)
» posláno: 0
» nahlásit
» 30.03.2012 - 20:17

Prostě jaro jak má každoročně být
a může nás krásou jen a jen
překvapit…
(ST)
a může nás krásou jen a jen
překvapit…
(ST)
» 30.03.2012 - 21:10
Paulmatthiole

To naprosto jednoznačně, ST.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Poslední loučení | Následující: Východní filozofie