Princezna
...dnes archiv...
» autor: Offline.Uzivatel » Básně / Láska - vyznání |
Možná, že jsi princeznou z pohádek od Andersena,
čekajíc na svého prince do poslední chvíle,
v zámku trny obklopeném zůstala jsi uvězněna,
oděna jen do závoje z duhy černobílé…
Možná, že jsi lesní pannou, která bloudí v lese černém,
zakopáváš o pařezy pokácených stromů,
v slzách ruce umýváš si, ve svém srdci malověrném,
ztratila jsi navždy touhu vrátit se zpět domů…
Možná, že jsi kráskou chtěnou, ozdobou všech nočních barů,
možná, že Ti tato role Bohem byla dána,
schováváš se před ctitely, stovky jejich drahých darů,
vyměnit chceš za ten pocit býti milována…
Možná, že jsi růží rudou, co na mrtvém poli roste,
o Tvé pravé identitě málokdo však tuší,
znám ji já a nikdo jiný, je to přeci velmi prosté,
vlastníš totiž moje srdce, tělo, i mou duši…
čekajíc na svého prince do poslední chvíle,
v zámku trny obklopeném zůstala jsi uvězněna,
oděna jen do závoje z duhy černobílé…
Možná, že jsi lesní pannou, která bloudí v lese černém,
zakopáváš o pařezy pokácených stromů,
v slzách ruce umýváš si, ve svém srdci malověrném,
ztratila jsi navždy touhu vrátit se zpět domů…
Možná, že jsi kráskou chtěnou, ozdobou všech nočních barů,
možná, že Ti tato role Bohem byla dána,
schováváš se před ctitely, stovky jejich drahých darů,
vyměnit chceš za ten pocit býti milována…
Možná, že jsi růží rudou, co na mrtvém poli roste,
o Tvé pravé identitě málokdo však tuší,
znám ji já a nikdo jiný, je to přeci velmi prosté,
vlastníš totiž moje srdce, tělo, i mou duši…
Tipů: 38
» 30.03.12
» komentářů: 13
» čteno: 1094(31)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Střípky melancholie
» 30.03.2012 - 21:13
Paulmatthiole

Proto je to růže rudá. ST.
» 02.04.2012 - 21:07

"vlastníš totiž moje srdce, tělo, i mou duši… "
a je pravda, tato báseň vážně ti moc sluší _)
možná bych zkrátil konec třetího verše třetí sloky na stovky drahých darů (to "jejich" mi to podle mě zbytečně prodlužuje jako čtenáři)
a je pravda, tato báseň vážně ti moc sluší _)
možná bych zkrátil konec třetího verše třetí sloky na stovky drahých darů (to "jejich" mi to podle mě zbytečně prodlužuje jako čtenáři)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Absolutní láska | Následující: Flaška s chlastem, psací stroj