Stojíš v dešti pod deštníkem

Kdo nechce stát pod okapem,
a bojí pocákat se blátem,
kdo se bojí, že bude mít rád,
těžko ten může milovat.

Stojíš tu v dešti pod deštníkem,
kůži chráníš pod pláštíkem,
láska prší na tvou hlavu,
bojíš se zmoknout, mít odvahu.

Být tak kapkou v dešti,
pršel bych na tvou tvář,
skanula by jako slza štěstí,
když láska uhnízdí se v nás.

Nastav ruce své dešti,
naber kapky plnou dlaň,
nezatínej stále pěsti,
lásku láskou,
prosím,
braň!