ponížení ze spaní» autor: timotej. |
ů.
jsem na obtíž
nechci tu být s kořeny
hluboko ve mně.
je narození jen střep
z dlaní minulých světů
pak nesnesu bolest
páchanou na duších lidí
co tu kolem bloumají
v ušpiněném kruhu
ulice se ztrácí před očima
bojím se dnů kdy odjede i poslední vlak
čekám na ně a řádně trpím
každé ráno a úsvit v oknech
kde by mělo být všechno jinak.
vždy pláču
v tom obrovském tichu
proč to tu všichni děláme?
.
jsem na obtíž
nechci tu být s kořeny
hluboko ve mně.
je narození jen střep
z dlaní minulých světů
pak nesnesu bolest
páchanou na duších lidí
co tu kolem bloumají
v ušpiněném kruhu
ulice se ztrácí před očima
bojím se dnů kdy odjede i poslední vlak
čekám na ně a řádně trpím
každé ráno a úsvit v oknech
kde by mělo být všechno jinak.
vždy pláču
v tom obrovském tichu
proč to tu všichni děláme?
.
Tipů: 20
» 26.03.12
» komentářů: 7
» čteno: 747(27)
» posláno: 0
» nahlásit
» 26.03.2012 - 22:56
2 
STip v těhle nemalých depkách se občas rodí skvosty, myslím, že je to fakt povedený, něco to říká, dává mi to smysl..
» 27.03.2012 - 19:23
Paulmatthiole
1
Občas býváme na obtíž... jiným, nebo sami sobě... dobré.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: nemyslí to zle | Následující: blouznění