PEVNÉ OBJETÍ

Odmítáš láhev, cigaretu.
Neřešíš problém přes postel.
Užíváš světa, který je tu,
a který spojit nás dva směl.
Nedáváš lásku na příděl,
jež nuceně někým proletí
jak zkazkou bájný archanděl.
Dopřej mi pevné objetí!

Oželíš léta pro pietu
za mrtvého kněze, který pěl
modlitbu tvorům ze všech světů,
z nichž žádný lenost nestrpěl.
Jak pláště protichůdných střel
se tříštily slzy na pleti.
Když jsem tě prózou rozbrečel,
čekal jsem pevné objetí.

Ovládáš pronést krátkou větu,
jež splní zcela svůj účel.
Zabrání hádkám nebo střetu,
po němž by splín v nás zabolel.
Jsa v páru vyrovnaných těl,
bez žluče, bez stop po smetí,
moc rád bych namouvěru zřel
vzájemné pevné objetí.

Ač druhý rozchod odezněl,
jsem s tebou rád i potřetí.
Všechen náš pohyb zlidověl,
krom toho tvého objetí.