ZELENÉ NEBE

Děkuji ti sluníčko, že jsi včera svítilo,
v tom zeleném nebi moc se mi líbilo,

Místo hole hada v rukou svírám, kroutí se a syčí
První rána les, druhá voda, třetí strouha, čtvrtá aut, pátá močál, šestá kamení
Na tom se nic nezmění, přesto panuje u mě nadšení

Náhle uslyším tvůj hlas
„Nechci si s tebou psát už“
Do srdce mi bodáš nůž,
Zelená se v černou mění, peklo, jak má být
v očích slzy, kolena klesla, hlava se mi točí, nechce se mi žít

Tak tohle je ten konec? To anděl nade mnou se sklání?
Ne, to v uších zní mi hlas známý
„Nechci si s tebou psát, už….všechno z očí do očí chci s tebou navždy prožívat“
děkuji ti sluníčko, že jsi včera svítilo
teď už vím, že máš mě doopravdy rád