Dívka z vedlejší lavice
Snil jsem o ní, chtěl ji, ale nikdy jsem ji nezískal. Co na to říct? Byl jsem tenkrát pěkný trdlo. A možná pořád jsem.
» autor: CRASH |
Dívka z vedlejší lavice
mě krásou svojí zaklíná,
v hlavě mi řádí vichřice,
divné vše býti začíná.
Ve vysněném prostoru
milujem se bez přestání,
tiše v klíně, na voru,
budu tě hřát do svítání.
Jezerem se snesou zvuky
o vysoké frekvenci,
sníme plody z božské ruky,
my dva, nazí milenci.
Pak promluví kruté ráno,
vysype sůl pod víčka,
a to, co nám není přáno,
rozdrtí na zrníčka.
- NAVĚKY JE ROMÁN SPÁLEN -
Nejsem schopný vydat slovo,
a tak obracíš svůj zájem
v srdce lepší, Romeovo.
mě krásou svojí zaklíná,
v hlavě mi řádí vichřice,
divné vše býti začíná.
Ve vysněném prostoru
milujem se bez přestání,
tiše v klíně, na voru,
budu tě hřát do svítání.
Jezerem se snesou zvuky
o vysoké frekvenci,
sníme plody z božské ruky,
my dva, nazí milenci.
Pak promluví kruté ráno,
vysype sůl pod víčka,
a to, co nám není přáno,
rozdrtí na zrníčka.
- NAVĚKY JE ROMÁN SPÁLEN -
Nejsem schopný vydat slovo,
a tak obracíš svůj zájem
v srdce lepší, Romeovo.
Tipů: 24
» 15.03.12
» komentářů: 10
» čteno: 733(21)
» posláno: 0
» nahlásit
» 15.03.2012 - 14:51

Žádné trdlo nejsi, jen možná kdysi chyběla odvaha:-).A nenaplněné lásky bývají ty nejhezčí, na které se nikdy nezapomene:-)), protože si ani nemohou ublížit, když nebyly naplněny:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Pekelná půjčka | Následující: Rebel půlnočních neděl