"Čumkarta"

„Čumkarta“

Je to vlastně fotografie. Na zadní straně má místo pro adresu a známku. Také je tam drobným písmem popsáno to, co je k vidění na přední straně. Bývají to velmi výstižné nápisy. Třeba : Plzeň, Praha – Karlův most, Paris, Mariánské Lázně, atd. Někdy je přední strana rozdělena na několik polí. Potom zadní nápis zní : České Budějovice
– Samsonova kašna
- náměstí Přemysla Otakara II.
- Černá věž
- Muzeum
- Radnice
- Masné krámy
To stačí. Turista, jenž se přiřítí do města autokarem a má jednu až dvě hodiny času na to, aby poznal část zajímavostí, naobědval se a podloubím obešel náměstí, nic jiného stejně neuvidí. Nakoupí pohlednice, pošle je známým a když se s nimi později setká, už neví, co je na nich. Přečte si tedy nápisy na zadní straně a bude si vymýšlet – nebo statečně řekne, že si pamatuje jen to, co měli k obědu a že jej tlačily boty. Měl oteklé nohy z toho, že se snažil si za dvě hodiny prohlédnout Č. Krumlov a z toho si pamatuje jen to, že je tam zámek, medvědi a že je to do kopce. Musí to být zajímavé, když se to vypráví třeba japonsky.
Jsou však i jiné „čumkarty“, není jich tolik. Jsou to letecké snímky měst, hradů a zámků, přehrad, krajiny atd. Jsou svým způsobem mnohem zajímavější. Nezabývají se totiž detaily – i když z velké výšky i velkoměsto vypadá jako detail. Takové „čumkarty“ se však ještě neprodávají. Možná se jednou lidé dočkají toho, že si pošlou pohlednici, rozdělenou na několik polí. Na zadní straně budou nápisy : Austrálie, Afrika, Nový Zéland, Jižní Amerika, Grónsko atd. Nebo : Měsíc, Země od Venuše, Uran… Na to se netěším. V mém věku by to byla hloupost.
Našel jsem však zálibu v leteckých pohledech měst, vodních děl, mostů a dalších míst, která sleduji z pohledu jejich umístění v krajině.
U moderních děl je jasné, že architekt mohl vybrat místo z výšky. Chvílemi mne však překvapuje, jak skvěle byla naplánována a do krajiny začleněna některá, dávno založená, města. Tenkrát nebyla k dispozici letecká „čumkarta“ a přesto by nebylo možné najít lepší místo. Lidé se nejspíš řídili potřebou. Potřebou bezpečí, vody, úrodnosti kraje. Chodili po zemi a vytvořili stavby, které vypadají krásně i z výšky.
Zajímavé, co mne napadlo, když jsem si prohlížel „čumkartu“ místa , kde jsem také nikdy nebyl.