Vězeň

» autorka: B-side
Můj dům, obávané vězení
srdce slábne, údy mi zkamení.

Tělo, duše tísnivá cela,
kůže praská, chřadne a bělá.

Ruce vzpínám k modři nebe,
v rozbitých zrdcadlech kousky sebe.

Majestátné vrcholy, nezdolné štíty,
cesta vyvolených ostrými břity.

K nevinosti zbořený most,
strach ze svobody, razítko na Věčnost.

Být jak tráva pokosená,
svěží, čistá, bolestí nezlomená.

Jak stromy beze zbraní,
vítr v listí nespoutaný.

Oheň v krbu, požár v lese,
užitek i zkázu na svých bedrech nese.

Slunce, jež život bere i dává,
rozverná, nezávislá matka hravá.
Tipů: 18
» 13.03.12
» komentářů: 8
» čteno: 508(20)
» posláno: 0


» 13.03.2012 - 18:07
píšeš jak vánek na obloze
však některá slova
bolí, znějí STroze...
» 13.03.2012 - 18:20
...napůl...
» 13.03.2012 - 18:50
Píšeš lehce, čtivě... a zase z to světýlko naděje v závěru... :-)
» 13.03.2012 - 22:02
Pěkně se mi četla, ST.
» 14.03.2012 - 10:11
Bude líp. ST
» 14.03.2012 - 11:07
vavaoko: to je starší báseň...mě je dobře :)...díky :)
» 14.03.2012 - 11:09
Psavec: labuť: churry: Liška76: děkuji Vám, za Vaše slova a za to,že jste si mě přečetli :)
» 14.03.2012 - 12:57
Úžasně bolestivá, klobouk dolů před Tvými rýmy :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Na dosah | Následující: V černé oděná

© 2011 - 2021 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.