Vězeň» autorka: B-side |
Můj dům, obávané vězení
srdce slábne, údy mi zkamení.
Tělo, duše tísnivá cela,
kůže praská, chřadne a bělá.
Ruce vzpínám k modři nebe,
v rozbitých zrdcadlech kousky sebe.
Majestátné vrcholy, nezdolné štíty,
cesta vyvolených ostrými břity.
K nevinosti zbořený most,
strach ze svobody, razítko na Věčnost.
Být jak tráva pokosená,
svěží, čistá, bolestí nezlomená.
Jak stromy beze zbraní,
vítr v listí nespoutaný.
Oheň v krbu, požár v lese,
užitek i zkázu na svých bedrech nese.
Slunce, jež život bere i dává,
rozverná, nezávislá matka hravá.
srdce slábne, údy mi zkamení.
Tělo, duše tísnivá cela,
kůže praská, chřadne a bělá.
Ruce vzpínám k modři nebe,
v rozbitých zrdcadlech kousky sebe.
Majestátné vrcholy, nezdolné štíty,
cesta vyvolených ostrými břity.
K nevinosti zbořený most,
strach ze svobody, razítko na Věčnost.
Být jak tráva pokosená,
svěží, čistá, bolestí nezlomená.
Jak stromy beze zbraní,
vítr v listí nespoutaný.
Oheň v krbu, požár v lese,
užitek i zkázu na svých bedrech nese.
Slunce, jež život bere i dává,
rozverná, nezávislá matka hravá.
Tipů: 18
» 13.03.12
» komentářů: 8
» čteno: 835(20)
» posláno: 0
» nahlásit
» 14.03.2012 - 11:09

Psavec: labuť: churry: Liška76: děkuji Vám, za Vaše slova a za to,že jste si mě přečetli :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Na dosah | Následující: V černé oděná