Rozverná

Byl letní večer
a tys mne pozvala,
že bys mne prý,
ráda více poznala.

I já jsem chtěl,
poznat tě víc,
v čem tkví tvůj rub
a v čem je tvůj líc.

Dobrou kávu jsi mi uvařila,
potom z vášně políbila,
i já líbat jsem tě směl,
cukr jsem do kávy zapomněl.

Pak jsi mi drink nalila,
trochu se při tom culila,
také já se usmíval,
když jsem rundu dolíval.

Večer se protáhl do rána,
byla jsi žhavá a oddána,
ani já jsem moc nemluvil,
nerušil kouzlo krásných chvil.

Co říci k tomu na závěr?
nešroubuj na hrdlo uzávěr,
máš-li dívku po svém boku
a pěkně lahodí tvému oku.