Píseň

Archivní
» autor: vavaoko
Píseň


Byl jsem onehdy na koncertě. Skupina několika málo lidí s několika málo nástroji mi z jeviště svými hlasy ( mimochodem, velice krásnými hlasy) zprostředkovala zájezd. Přenesla mne, za drobný peníz, až do Ameriky.
Do Ameriky o níž čtu a slyším od mládí. Do dávné Ameriky černých otroků a plantáží. Do Ameriky, kde se černá záda hrbila od slunka do slunka na velikých polích s bavlnou či třtinou. Do Ameriky, kde se lidé scházeli v kostelích, aby si zazpívali a poslechli si z úst pastora slovo Boží.
Seděl jsem a poslouchal krásný zpěv a jako bych se odhmotnil a přesunul jinam.

Cítil jsem na svém těle sluneční žár. Na zádech mne pálily stopy dozorcova biče, na nohou dřely okovy. Má ruka jakoby svírala svými mozoly nástroj. Šel jsem polem a slaný, štiplavý pot mi stékal do očí. Přesto se mi na rty drala melodie. Začal jsem si ji broukat. Bylo mi to však málo. Najednou mi z úst vytryskla píseň. Byla to píseň o tom, že jednou skončí má lopota a já přijdu do nebe. Tam budu mít vše o čem teď jen sním. Ženu, děti, velký dům a také to hlavní, svobodu. Budu moci jít, kam budu chtít. Budu moci říkat, co chci. Nad mými zády nebude svištět bič a mé nohy nebudou svázány okovy.
Šel jsem polem, pracoval a zpíval. Když jsem nabíral dech, slyšel jsem, že mí bratři také zpívají. Zpívají o stejných věcech, jako zpívám já. Ti, kdo jsou na dohled i ti, které nevidím. Hlasy se ozývají ze všech stran. Zpívá celá plantáž. Zpívají vedlejší plantáže. Zpěv se nese celým krajem. Zpívá celá země. Zpívají o tom, bez čeho se nedá žít, ale jen se přežívá. O lásce, míru, víře a svobodě.



Šel jsem z koncertu a chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil realitu. Poté, co jsem se probral, zjistil jsem, že díky té písni se malinko, možná ne na dlouho, změnil můj pohled na svět, v němž žiji. Na v]ěci, které jsou pro mne samozřejmostí. Zdálo se mi, že si je lépe uvědomuji a více si jich vážím.
Myslím si, že to, jak se lidé mají, jak žijí, z čeho mají radost a co je trápí, se nejlépe pozná z toho, co zpívají. Z jejich písní.
Tipů: 31
» 12.03.12
» komentářů: 22
» čteno: 1057(30)
» posláno: 0


» 12.03.2012 - 13:01
ano pouze přežívat, není dobré i když nad hlavou nemrská ti bič..
...tak hodně nahlas křič...žiju a jsem za to rááád...
...mám aspoň čeST...a občas chuť se smát:))
» 12.03.2012 - 13:04
Jsii neskutečně rychlá Liško. Díky, že mne čteš.
» 12.03.2012 - 13:18
schováni v představách....
» 12.03.2012 - 13:31
Krásně napsaná a pravdivá práce, žel mám pocit, že se týče i našeho státečku a nemusíme být tmavé pleti na plantážích.T.
» 12.03.2012 - 15:23
hezké, pravda a cit ST
» 12.03.2012 - 16:00
jaroslava.anna: Kapka: nejsembásník: Moc děkuju
» 12.03.2012 - 16:11
Já pořád něco v tichu slyším. T
» 12.03.2012 - 16:58
Není mnoho příjemnějších pocitů, než když Tě ovlivní spousta děl a písní či příběhů, které Tě dokážou naplnit, protože v sobě mají tolik životních mouder a zážitků...
Krásně jsi to vySTihl...
» 12.03.2012 - 18:27
Paulmatthiole
1
"V těch písních ale nic není..."
"Ne, omyl - je v nich všechno, úplně všechno..."
ST.
» 12.03.2012 - 20:03
Offline.Uzivatel: Paulmatthiole: umělec2: Vidím, že máme stejný názor na věc. Jsem moc rád. za vaše komenty.
» 12.03.2012 - 21:12
pokud Tě hudba naplní obrazy,příběhy a podobenstvími..je to hudba co mluví k duši a srdci....je pravdivá...
takovou mám ráda..:-)
» 12.03.2012 - 21:19
Říká se, že nejkrásnější písně jsou od poražených národů a platilo to dlouho i pro Čechy. Já věřím v Parkinsonův zákon a ten říká, že nové a skvělé věci vznikají ve stodole nebo chatrči, (asi i na plantážích) zatímco v palácích všechno hnije.
» 12.03.2012 - 21:47
Ke komentům se s úctou přidávám!!!
» 13.03.2012 - 09:25
Bíša: Siorak: Mbonita: Diky za koment.
» 13.03.2012 - 10:49
Silná úvaha po silném zážitku. ST Myslím, že musíme být vděčni za svobodu, kterou máme u nás, a zároveň vidět její nedostatky. Je ale otázka, jestli máme dost síly, proti nim něco zásadního udělat. Obávám se, že ne, ona je to vlastně taková pokroucená svoboda, a tak se radujme aspoň z maličkostí.
» 13.03.2012 - 16:52
Supervěc!!!
» 15.03.2012 - 11:00
Krásné, popis atmosféry i pocitů naprosto přesný. Pěkné.
» 15.03.2012 - 13:54
st
» 15.03.2012 - 20:39
Je o čem přemýšlet.
» 15.03.2012 - 21:51
JuLia: staranna: jitka.svobodova: churry: drsnosrstej kokršpaněl: Dík za koment
» 19.09.2017 - 18:30
děkuju, že jsem si mohl přečíst...

ST
» 19.09.2017 - 21:01
Kajuta: Já děkuji

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Sprejeři | Následující: Rok devátý
Básnické nebe
« jméno
« heslo
» Registrace
» Zapomenuté heslo?
online
1 skrytých [1]


© 2011 - 2021 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.