Pár vteřin zbývá do rána

Svlékám tě a dívám se jak jsi krásná,
líbám tě a ty zčervenáš.
Jsi dokonale svůdná jako rána časná,
kdy se mi bez váhání oddáváš.

Hřeješ mě a já hřeji zase tebe,
pijeme víno sladké a laciné.
Co na tom, že venku sněží a mráz si zebe,
jsme jenom Ty a Já pro nás dva čas neplyne.

Jen pár vteřin zbývá do rána,
svítá a já už musím jít.
Tvůj byt se stává tvrzí bez pána,
do které smím se znovu navrátit.

Odcházím plný touhy do bitvy,
oblečen v zbroji jenž daroval mi nepřítel.
Jsi mé vítězství které jsem dobyl polibky,
v ukrutné válce dvou lačných těl.