Svátek žen

MDŽ nijak neslavíme
oba o tom svoje víme
přesto se mi ten můj ptal
co by mi tak k svátku dal

Zčervenala moje líc
neodvážím se mu říct

Chci si zpívat, venku tančit
jako dítě občas jančit
nechci být jen trochu žena
pořád v práci naložená

V dálném moři chci se koupat
na klíně své děti houpat
vstávat pozdě, vypít kávu
do zahrady v tenkém hávu

Když jdem večer brzy spát
pomazlit se, milovat
číst pak v tichu noci zas
nebýt času napospas

V zimě vyjet na hory
nechci loupat brambory
vyjít si s ním na večeři
k rybníku jít když se šeří

a tak dále, to už stačí
vidím v duchu jak se mračí
odpovídám tedy radši

kytku luční můžeš dát
i z ní se umím radovat