8.BŘEZEN

Už zase přišel ten slavný den,
kdy slaví svůj svátek všechny ženy jen.
Dřív než na oslavu pozvedneme svoje sklenice,
poslechněte si pár slov mojí petice.

Co víc si může žena přát,
než aby muž ji měl rád.
Proč VY MUŽI,
jen 8.března se na nás usmíváte
a pak celý rok nás slepicí nazýváte?

Jen se nad tím zamyslete,
co po ženě všechno chcete.
Vždyť při tom každodenním běhu
ráda pocítí lásku,ochranu a něhu.

Žena musí ráno vstát,
utíkat do školky,do práce,
z práce,ze školky,nakoupit,
fronty stát.
Uvařit,uklidit,žehlit a prát -
zatímco muži většinou znají jen
NAJÍST SE A SPÁT!

V čem jsou ti muži odlišní,
že jsou jak pávi pyšní.
Vždyť muž a žena jeden celek jsou,
měli by se podělit i s prací svou.

Co by byl dnes muž bez ženy?
Ptáte se?
Houpal by se ještě na liáně v pralese.

To je pohled v kostce,
jak vypadá to doma.
Však v práci situace také není jiná.
Ať je žena nemocná,či zdravá,
v práci musí být třeba do samého rána.

Už snad samozřejmostí zdá se,
že žena k dětem ani spěchat nesmí z práce.
Místo odměny a poděkování,
dočká se jen špatné nálady a nadávání.

Tak to jde den po dni,
týden za týdnem,
až konečně zase přijde
ten slavný den - 8.BŘEZEN.