Lvičí majestát

My lvice
jsme šelmy
se vším všady,
vznosné a hrdé
na své vnady,
pyšné na lvičí majestát,
jen vabank toužíme vždycky hrát.
Co lovkyně skvělé,
svoje zbraně
tesáky, drápy
(slova, dlaně)
bravurně umíme užívat.
Matky jsme,
ochotné za lvíče svoje
v bolestech zas a zas umírat.
Lov je nám hrou,
když mládí nutí
klenutou, hebkou hruď
k nadechnutí
a kořist je kýženou potravou
i bezbrannou hračkou lákavou.
A lásce? Oddáme se cele,
máme-li správného krotitele,
jenž pod leskem vznosného pozlátka
tuší smích hravého koťátka.

My lvice
jsme pro strach
i k zulíbání,
život je prostě už takový,
a proto je na Vás,
drazí páni,
kdo koho nakonec uloví.