Níž než hluboko vol. 2

vzkříšení, co nepřichází
pouze ráno
je odhlučněno
a mě se líbí tvoje ramena
snad proto říkám ano

po zádech padám
občas zachytíš mě
a občas pohladíš mi modřiny
neznáš mě a já neznám tebe
proto jsme oba bez viny

poznámka pod okraj
'ne, on tě nemiluje'
jen sklenku vína dolije ti
umím být něžná v tuto chvíli
hebkým ostřím v momentu stětí

očima nenávidím
ten necit ve mě
když cinká první ranní linka
a po mě zůstává jen
pár vlasů v peřinách
a nedopitá sklínka

očima ukonejšíš
mé splíny za svítání
to je ten můj kousek bezpečí!
že jsem jen zklamáním včerejší noci
cestou domů zas samu sebe přesvědčím

láska, co nepřichází
vzduch... ale bez kyslíku
krajina bez stromů
jen v rozvrzaných lůžkách
aleje otazníků

stejně se vracím
prašivě psí ta moje duše
polibek na ústa a měj se hezky
než zase nějaký ten večer
připijem spolu na rozbřesky