Atěž

Jen pro tu jedinou
» autor: Otrik
Směs samoty a ticha,
dávám si pod jazyk když pláčeš do polštáře.
Utopen v peřinách poslouchá jak vzlykáš
a horkost se mi vlévá do tváře.

Jsem tvoje malá, noční bolest,
když hádáš z mojí dlaně naši budoucnost.
Jsem cesta které není nikde konec
a ty jsi řeka jenž nese moji minulost.
Tipů: 25
» 01.03.12
» komentářů: 12
» čteno: 543(24)
» posláno: 0


» 01.03.2012 - 08:18
Krásně píšeš, dobře se čteš, v básních jseš
» 01.03.2012 - 08:36
...to se jí bude líbit!:-)
» 01.03.2012 - 09:02
Ta báseň je tak krásná. Nejsi bolest jsi radost mého života. To jen strach z toho že bych o tebe někdy mohla přijít bolí.
» 01.03.2012 - 09:55
Jezabel: Jenže já už s tebou budu pořád:-)
» 01.03.2012 - 10:14
No teď jde o to jestli to je slib nebo výhrůžka.:-) No budu to brát jako slib...takže dodám jen...to doufám ty rošťáku jeden milej.
» 01.03.2012 - 11:01
st!
» 01.03.2012 - 11:21
...
nebudu rušit :-) jen se kochám krásou lásky
» 01.03.2012 - 12:51
A ta jedna je šťastná...
♥ ST ♥
» 01.03.2012 - 16:04
Nejenom se dobře čteš , ale co mě překvapuje tak ta hloubka slov a celé básně , tady toho moc nenajdeš , co má hloubku . Jirka
» 01.03.2012 - 20:31
Paulmatthiole
Pozoruhodné věnování, ST :-)
» 02.03.2012 - 08:06
kavec: Děkuji
» 09.03.2012 - 08:31
"jsem tvoje malá, noční bolest, když hádáš z mojí dlaně naší budoucnost"

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Pro jednu uplakanou dívku | Následující: Giordano Bruno

© 2011 - 2021 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.