Sama

...

nikdo mi nevolá
a nikdo mi nepíše
jsem osamělá potvora
v průsvitném negližé

sama ležím na polštáři
sama ve svém snu
slza stéká po mé tváři
snad ze svého snu procitnu

sama se svým nahým tělem
za oknem svítá
noc s milovaným nepřítelem

sama se svou roztouženou vášní
v hlavě mi varování bliká
mám studené srdce a pocit zvláštní

Tipů: 23

» 29.02.12

» komentářů: 10

» čteno: 996(22)

» posláno: 0

» nahlásit

Komentáře (10)

» 29.02.2012 - 08:20

nejsembásník

sama ve svých snech ...
až se tají dech...
srdce jak kus ledu?
pruhovaná, nebul !

» 29.02.2012 - 08:59

Paulmatthiole

Inu, mně když někdo nevolá a nepíše, mám v podstatě radost - zpravidla totiž něco chtějí, a to ve stylu "včera bylo pozdě" :-)

Jsou ovšem okamžiky, kdy to totální ticho na člověka dopadne jako olověný příklop... určitě bude lépe, ST :-)

» 29.02.2012 - 09:18

severanka

..píšu ti,že bude líp!V momentě,kdy člověk nehledá,netouží...láska k němu zakrouží!.-)

» 29.02.2012 - 10:00

Kapka

Chvíli sama, není drama, spíše slast
dlouhá samota je černá paST.

» 29.02.2012 - 10:19

Květka Š.

Ve tvé básni je smutek,samota..
ale moc pěkně napsáno...ST.

» 29.02.2012 - 14:01

Psavec

Nebuď sama, vždyť jsi dáma, Kateřino milovaná.
Však se někdo najde, stesk pak rychle zajde.
ST.