Nekonečná
O Šumavě
» autor: Martin Kredba |
Nekonečná
Na podzimních Hamrech potkal jsem své svědomí
třáslo se a bylo mu zima
listy padaly, až dopadly
vzduch těkal, běhal jak potok
z kopce na kopec, z hory na horu, po cestách
já se otočil a spatřil jsem, tebe, šumavská estrádo
přiznávám, svedla jsi mne
chci se v tobě ztratit docela
Vlasy ti vlály a pak se smály
jak ovečky, co procitly z blouznění
jak zvoničky na farách, co ohlásily nový den
jak ty těma svýma očima
Stromy se ke mně nakláněly
a chtěly, abych naslouchal barevnému šumění
jak bílý konipas, co ustlal si pod nebeským čepcem
Ze zobáčku do zobáčku,
tak jak v životě, tak jak v lodi, co se kolébá
zvážil jsem sám sebe
bez těla - bez duše
poletoval jsem nad jezery
chytal páru
v beztíži se převracel, oči byly mdlé
Byla jsi tak blízko a to mne hřálo
Na podzimních Hamrech potkal jsem své svědomí
třáslo se a bylo mu zima
listy padaly, až dopadly
vzduch těkal, běhal jak potok
z kopce na kopec, z hory na horu, po cestách
já se otočil a spatřil jsem, tebe, šumavská estrádo
přiznávám, svedla jsi mne
chci se v tobě ztratit docela
Vlasy ti vlály a pak se smály
jak ovečky, co procitly z blouznění
jak zvoničky na farách, co ohlásily nový den
jak ty těma svýma očima
Stromy se ke mně nakláněly
a chtěly, abych naslouchal barevnému šumění
jak bílý konipas, co ustlal si pod nebeským čepcem
Ze zobáčku do zobáčku,
tak jak v životě, tak jak v lodi, co se kolébá
zvážil jsem sám sebe
bez těla - bez duše
poletoval jsem nad jezery
chytal páru
v beztíži se převracel, oči byly mdlé
Byla jsi tak blízko a to mne hřálo
Tipů: 13
» 28.02.12
» komentářů: 6
» čteno: 676(15)
» posláno: 0
» nahlásit
» 28.02.2012 - 16:08
Paulmatthiole

Šumava je fascinující. ST.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Tak se na bublině houpám | Následující: V hlubinách