"Si moje"

Si moje máma a ne nějaká dáma.
Byla si mi kdysi přidělena
A od té doby já Tě mám
Topila si v kamnech, chodila do práce, sice proti nám nějak krátce!
Teď já do práce chodím a na vás důchodce myslím.
Kolik já jich utáhnu, než sám - netáhnu.
Na mé práci přiživí se politik i parazit.
Měl bych na ně vyrazit.
Za nečasu Nečas, že prý důchody - ce zmrazí.
Docela mne z toho mrazí.
Vy, moji drazí.
Jsi i moje a proto tak rád platím.
Jednoho rána, sladká to bude rána
Protože vrána o všem ví
Pánu bohu napoví
Jsem zvědav, co ji odpoví
Když všechno ví
V listoví si pohoví – odpoví
Rada ráda pomohla, jenže ona nic nezmohla – nemohla.
A na hlavě čepici
Boty bundy sněžnice
V síni lednice
Taky komín táhne velice
Neotevírej proto dveře od kamen, neb Tě průvan vezme ven
Ven od kamen
Vrána k ráně vlastně k vráně usedá
Proč tedy jsi jen má
Kdo odpověď nepozná
V životě se nevyzná

Příště bude : "Doprava je poprava a taky otrava" neztrácejme naději