BOJÍM SE POČÍTAČE, protože mi furt nadává

Ohlasy na moji povídku „MATEMATIKA JE
(nebo byla) KRÁLOVNA VĚD“ mě potěšily.
Mile mne překvapilo, že každý napsal své
osobní názory na pozitivní vztah k životu
(měli bychom ho víc pěstovat - je to vzácné
kvítí) někteří mají dokonce vřelý vztah k
matematice.
Internet mám připojený 10 dní - opatřila
jsem si od synů, vnoučat a z knihovny
několik kilo odborné literatury, ale mám li
býti sebekritická, je mi to na houby. Datluji
na klávesnici, vyhýbám se indikátorům,
funkčním, kurzorovým a editačním kláve-
sám a jednou se mi dokonce podařilo pos-
lat článek. Zdá se mi, že si počitač se mnou
záludně hraje - já to napíši, zmačknu nějaké
„čudlíky“, internet článek vcucne a já ne-
mám vůbec nic. Při pátém pokusu o vlože-
ní „MATEMATIKY“ jsem do počítače kopla a
on mě pochválil, že jsem úspěšně zvládla
vložení článku. Zpychla jsem a vy si můžete
přečíst článek na Libresu.Tak se moc
omlouvám, ale zatím neumím s vámi komu-
nikovat - až se to naučím, budu psát komen-
táře. Ostatně mého mladšího syna, který
píše pod jménem Umělec2 asi znáte. Nyní
chceme spolu napsat „Deník sádrového
trpaslíka“. První část byla pod názvem
„Splnění touhy po sedmdesáti letech –
tedy v osmdesáti“ uveřejněna 14. 2. 2012.
mám radost, že se taky líbí.

Ujištuji vás všechny, že je mi
s vámi fajn (háček nad t neumím).