Dlouhý je strom

Dlouhý je strom, krátký je strom
a pak je ještě kratší,
cítím ten shon,
když bývám v tom,
kdy hlava mě ze spěchu tlačí.
Černá je moc černá,
zelená se málo zelení,
láska je moc věrná
a tak budeme nevěrní.
Slova jsou něžná,
slova jsou, co bolí,
oběžnice je oběžná,
stůl v místnosti jen stojí.
Dlouhý je den,
krátká je noc
a rána ještě kratší,
cítím ten pres,
když musím přes
záda dát svetr si další.
Podzim se třese, aby zas v lese
zabarvil okolí do mrtvé barvy,
kloníme hlavy,
aby co larvy
si ukryli tělo své,
když chlad se k nám nese
jak ze zbraní salvy
Konečně sami,
pryč jsou již davy,
nás dnes jen zajímá
co bude k pití,
přejeme lidem, tam venku
s klidem,
ať na ně slunce
svítí.