Krasohled
mým ženám...
» autor: protivyl » Básně / Láska - vyznání |
Když měsíc, noční špeh
do oken vlévá chladnou zář,
jsem hluchým pro tvůj dech
a slepým pro tvou tvář.
Zbavila smyslů silueta
těla, co svítá temným smírem,
jen touha snivců víčky slétá
a hojí bolest z vášní sirén.
Tvůj klín - vzor slavobrán,
majestátný, lesklý mramor
a bohů med.
Obětí kněz, dnes chce být sám,
dychtivý hvězdář, lačný amor
a Tys můj krasohled.
do oken vlévá chladnou zář,
jsem hluchým pro tvůj dech
a slepým pro tvou tvář.
Zbavila smyslů silueta
těla, co svítá temným smírem,
jen touha snivců víčky slétá
a hojí bolest z vášní sirén.
Tvůj klín - vzor slavobrán,
majestátný, lesklý mramor
a bohů med.
Obětí kněz, dnes chce být sám,
dychtivý hvězdář, lačný amor
a Tys můj krasohled.
Tipů: 23
» 20.02.12
» komentářů: 8
» čteno: 787(22)
» posláno: 0
» nahlásit
» 22.02.2012 - 17:48
paprsek měsíce a spadlá žaluzie
šachovnicí mé tělo kryje
rozpadlá do nevelkých políček
tu kousek krajky, tam kůže kousíček
dál samet jenž zve k pohlazení
do míst kde je a (hlavně tam) kde není
šachovnicí mé tělo kryje
rozpadlá do nevelkých políček
tu kousek krajky, tam kůže kousíček
dál samet jenž zve k pohlazení
do míst kde je a (hlavně tam) kde není
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Dovolení lidé | Následující: Korálová