Andělům, příšerám a katům
.....
» autor: madanik |
Až voda chladivá
omyje oblázky
a proužek páry
vystoupá vzhůru
Když nikdo se nedívá
na bílé oblaky
sluneční kruhy
v srdci ztrouchnivělu kůru
Pak někde mezi větvemi
můj anděl spásný
ať člověkem jsem dobrým
či hříšníkem
Cestu ukáže mi
tím světem čarokrásným
nerozplyne se jak dým
v kapkách bude mi deštníkem
"Jednou musíš mít naději"
šeptal hlas medový
a zní mi stále
ač neslyšen
Přec půjdu v jeho šlépějích
ikdyž mi třeba nepoví
že dávno dal mi vale
jeho doprovod byl ustřižen
Příšer není třeba se bát
jsou prý na vymření
tak zatím nebal
city do igelitu
A není žádný kat
ani špalek k popravení
radši zkoumej dál
mou srdeční kapacitu
To abys věděla,
že mi Tě tam ještě hodně zůstalo
omyje oblázky
a proužek páry
vystoupá vzhůru
Když nikdo se nedívá
na bílé oblaky
sluneční kruhy
v srdci ztrouchnivělu kůru
Pak někde mezi větvemi
můj anděl spásný
ať člověkem jsem dobrým
či hříšníkem
Cestu ukáže mi
tím světem čarokrásným
nerozplyne se jak dým
v kapkách bude mi deštníkem
"Jednou musíš mít naději"
šeptal hlas medový
a zní mi stále
ač neslyšen
Přec půjdu v jeho šlépějích
ikdyž mi třeba nepoví
že dávno dal mi vale
jeho doprovod byl ustřižen
Příšer není třeba se bát
jsou prý na vymření
tak zatím nebal
city do igelitu
A není žádný kat
ani špalek k popravení
radši zkoumej dál
mou srdeční kapacitu
To abys věděla,
že mi Tě tam ještě hodně zůstalo
Tipů: 6
» 19.02.12
» komentářů: 3
» čteno: 647(14)
» posláno: 0
» nahlásit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Vyznání | Následující: Óda na Lilii