Tanec mezi číšemi večerů
http://www.youtube.com/watch?v=QzgG_gIA-YQ&feature=fvwrel
» autorka: Verena |
Prostý tanec mezi číšemi večerů
nekonečné cesty
záře měst na obzoru
mlčenlivá půlnoc a stíny na přelomu
věžních hodin
a hbité prsty v bílých klávesách
slza třpytící se řasám na dosah
a v měsíci se jako v zrcadle
dívám na své tváře pobledlé
už bije půlnoc, už temně zní zvon
déšť šumí ve větvích svůj jemný song
vlasy mi přilepil na spánky a stéká dál
tu noční skladbu jen pro mě hrál....
my dva a čas, ulice liduprázdné
kde jste všichni, když lucerna hasne
když hvězdy se schovaly za peřiny mraků
a cesta se kroutí v neznámu bez náznaku...
krystalky ledu pokryly kaluže
srdce se houpá ve stavu beztíže
svět zamrzá ve spánku bez lidí
tep se zpomalil a oči už nevidí...
.....................................
něžné tóny plují v nevědomí
pak bledá rána
mlha zavěšená
v korunách stromů osamění
na krajkách pavučin, co neodfoukl vítr
ztěžkl sníh, co v okrajích se chytl
a šedá za oknem splývá v rozednění
.....................................
nekonečné cesty
záře měst na obzoru
mlčenlivá půlnoc a stíny na přelomu
věžních hodin
a hbité prsty v bílých klávesách
slza třpytící se řasám na dosah
a v měsíci se jako v zrcadle
dívám na své tváře pobledlé
už bije půlnoc, už temně zní zvon
déšť šumí ve větvích svůj jemný song
vlasy mi přilepil na spánky a stéká dál
tu noční skladbu jen pro mě hrál....
my dva a čas, ulice liduprázdné
kde jste všichni, když lucerna hasne
když hvězdy se schovaly za peřiny mraků
a cesta se kroutí v neznámu bez náznaku...
krystalky ledu pokryly kaluže
srdce se houpá ve stavu beztíže
svět zamrzá ve spánku bez lidí
tep se zpomalil a oči už nevidí...
.....................................
něžné tóny plují v nevědomí
pak bledá rána
mlha zavěšená
v korunách stromů osamění
na krajkách pavučin, co neodfoukl vítr
ztěžkl sníh, co v okrajích se chytl
a šedá za oknem splývá v rozednění
.....................................
Tipů: 45
» 18.02.12
» komentářů: 19
» čteno: 1184(37)
» posláno: 0
» nahlásit
» 18.02.2012 - 20:45
Paulmatthiole
Mlčenlivá, samotící, do ledu sevřená... ST.
» 19.02.2012 - 14:38
Je krásná i když se mi to o smutné poezii vždycky těžko říká, ale jinak to vyjádřit neumím... A sama dost často v tomhle duchu píšu...
» 19.02.2012 - 14:55
Děkuji za komenty. lidičky a Kars - jj, romantika tam měla být cítit cíleně, ten "smutek" se tam už nejak vloudil sám :-), asi to k tomu patří...-
» 20.02.2012 - 20:34
Tiše jsem vtančila do tvých řádků plných krásně křehkých slov.....nádherné..ST!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Ultimátum návratu | Následující: Uzlíky prošlého času