Stesk
..nejspíš každý z nás někoho ztratil..
» autorka: Liška76 |
Proč stesk mne stále tíží uvnitř těla
každá vzpomínka rozechvělá.
Potoky slz bez stružek po tvářích
jak kapky páry v okenních vitrážích
u kostela
.....to vše uvnitř mého těla.
každá vzpomínka rozechvělá.
Potoky slz bez stružek po tvářích
jak kapky páry v okenních vitrážích
u kostela
.....to vše uvnitř mého těla.
Tipů: 109
» 16.02.12
» komentářů: 82
» čteno: 1921(101)
» posláno: 0
» nahlásit
» 16.02.2012 - 15:22
Ano, každý máme svojí ztrátu, každý máme nezacelenou díru ve svém srdci, kde uchováváme své drahé a milé lidičky.
» 16.02.2012 - 16:23
Paulmatthiole
Ano. ST.
» 16.02.2012 - 16:39
1
Jsou věci z kterými nic neuděláme, ale stesk je věčně otevřená rána, která někdy bolí míň, někdy víc..
» 16.02.2012 - 17:21
Když někdo odchází
a přesto zůstává,
pak vzpomínka vchází
krásná i bolavá...
a přesto zůstává,
pak vzpomínka vchází
krásná i bolavá...
» 16.02.2012 - 20:04
jednou potom vyjde slunce a s kapkách slz ukáže se duha, možná vzpomínka tě pálí však časem nahradí ji druhá a ta jistě bude krásnější ...
» 16.02.2012 - 20:17
Proč ten smutek zalízá...?
Takhle zůstat na rukou, smyjem ho, na tváři ho překryje "mejkap", ale zalízá někam dovnitř, kam na něj nemůžem...
Takhle zůstat na rukou, smyjem ho, na tváři ho překryje "mejkap", ale zalízá někam dovnitř, kam na něj nemůžem...
» 17.02.2012 - 07:13
Snad postupem času bude těch bolestných kapiček míň a míń a už tě nebudou zevnitř tak moc rozežírat...a bude líp a líp :)) vydržať*
» 17.02.2012 - 08:25
Pro smutné tyto chvíle
každé slůvko útěchy je milé
tak pro tu zlomenou lištičku
posílám malou kytičku
http://fotoalba.cz/fotky/24036235
ST
každé slůvko útěchy je milé
tak pro tu zlomenou lištičku
posílám malou kytičku
http://fotoalba.cz/fotky/24036235
ST
» 17.02.2012 - 08:26
E.T.Jane: Zdeněk Farkaš: zenge: kasparoza: jc senior: Květka Š.: Moc děkuju že chápete a za krásné komenty:)!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
» 17.02.2012 - 08:35
1
Každá bolest a stesk jednou pomine
Rozkvetou růže nevinné
a v očích objeví se plamínky
Co hřejí jako dlaně maminky
Rozkvetou růže nevinné
a v očích objeví se plamínky
Co hřejí jako dlaně maminky
» 17.02.2012 - 11:15
ttragelaf
1
oči pláčí
deštěm okenních rámů
ústa jsou
šepotem gotického chrámu
deštěm okenních rámů
ústa jsou
šepotem gotického chrámu
» 17.02.2012 - 13:36
1
To život ve své pestrosti
přidává smutek k radosti
a i kdybychom nechtěli
tak obojím nás podělí
Ať vítězem je veselí....
přidává smutek k radosti
a i kdybychom nechtěli
tak obojím nás podělí
Ať vítězem je veselí....
» 17.02.2012 - 15:18
Ani čas všechno nezhojí. Jsou chvíle, kdy se najednou dostane na povrch nevinná vzpomínka a podivná, hrdlo stahující hořkost se nedá potlačit. Ovládne všechno. A slzy jsou jen jedním ze znamení lítosti...
(Jan Cimický)
(Jan Cimický)
» 18.02.2012 - 10:37
Každé tvé slovo mě bolí stejně jako tebe .
Moc pěkná báseň ... je to můj styl jenže já bych to vyjádřil volným veršem . Jirka
Moc pěkná báseň ... je to můj styl jenže já bych to vyjádřil volným veršem . Jirka
» 15.06.2012 - 18:01
Pevya: Kéž by zlatíčko:(V říjnu to bude rok co taťka zemřel a stále to bolí jako by to bylo včera:(Však vím musí to tak být:(
Děkuju!
Děkuju!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Jsem prý... | Následující: Věrnost...