Co dál?
Cítit nebo necítit? Dobrovolně jít bolesti naproti? Ale bez cítění se můžem jít rovnou zahrabat...
» autorka: mikela » Úvahy / Smutek, samota |
....najednou popustila kousek šnůrku od obávaného pytlíku. V tu chvíli z tama unikl jeden neposedný cit. Jakmile byl venku, měla opět chuť vyrvat si srdce. Naháněla po místnosti neposedu, chytla jej, vrátila zpět a nyní stojí před hořícím krbem a rozmýšlí se co dál...
Tipů: 5
» 12.02.12
» komentářů: 4
» čteno: 1224(22)
» posláno: 0
» nahlásit
» 12.02.2012 - 16:59
Paulmatthiole
Všichni jdeme bolesti naproti... T.
» 20.02.2012 - 17:43
Když se nad tím člověk zamyslí, tak jediné, co mu zbývá je jít dál, cítit dál a žít dál. Jiné varianty prostě neexistují. Jansě, dá se to vyřešit i jinak, ale tohle "řešení" nepovažuji za řešení.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Jsi... | Následující: Vyschlá studna.