Myšlenky upíra
Na co asi myslí?
» autorka: charibeja |
Spousta let je za mnou a mnoho let přede mnou,
však neohlížím se zpět, když kráčím tmou.
Vždyť nač vzpomínat na něco, co už není,
stejně vše nakonec upadne v zapomnění.
Má pleť je bledá a chladná jako led,
však v mojí tváři ani stopa uplynulých let.
Moje bílé zuby jako ostré nože jsou
a někomu dnes v noci smrt přinesou.
Mé rychlé nohy k městu se blíží,
čekám, až mi člověk cestu zkříží.
A každým okamžikem snad,
utiším svůj neustálý hlad.
Pak půjdu zase dál cestou svou
a zanechám za sebou stopu krvavou.
Lehce splynu s okolními stíny,
beze jména procházím staletími.
Ač nám lidé během let dali různá jména,
tak naše podstata zůstává stále stejná.
A i když neustále plyne čas,
pořád stejně bojíte se nás….
však neohlížím se zpět, když kráčím tmou.
Vždyť nač vzpomínat na něco, co už není,
stejně vše nakonec upadne v zapomnění.
Má pleť je bledá a chladná jako led,
však v mojí tváři ani stopa uplynulých let.
Moje bílé zuby jako ostré nože jsou
a někomu dnes v noci smrt přinesou.
Mé rychlé nohy k městu se blíží,
čekám, až mi člověk cestu zkříží.
A každým okamžikem snad,
utiším svůj neustálý hlad.
Pak půjdu zase dál cestou svou
a zanechám za sebou stopu krvavou.
Lehce splynu s okolními stíny,
beze jména procházím staletími.
Ač nám lidé během let dali různá jména,
tak naše podstata zůstává stále stejná.
A i když neustále plyne čas,
pořád stejně bojíte se nás….
Tipů: 10
» 12.02.12
» komentářů: 4
» čteno: 770(9)
» posláno: 0
» nahlásit
» 12.02.2012 - 16:55
Tedy dneska se bojím úplně jiných upírů, kteří jsou mnohem nebezpečnější a bezohlednější.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Padlí andělé | Následující: Upalte čarodějnici