TAK NĚJAK O VODĚ

Kapičky smíšených slz
muže a ženy,
to je zhořklá směs,
která v krku nepálí
až po spolknutí
ryze osobních problémů.

Když muž zapije
smutek léčivým
pramenem,
a nová žena
se mu vnoří
do myšlenek
jako nymfa...

...zdá se, že
něco nabývá
nový směr,
a chlap by se
toho neměl bát!

Měl by plavat pr...oti proudu.

Bez lodě!

(žraločí rychlostí)

A když žena
zapije smutek
léčivým pramenem,
a nový muž
se jí vnoří do myšlenek...

...je to kraken,
který ji chce vtáhnout
do vodního kola tance...

Bez hrubosti!

(jemným stiskem)

A ona se s ním buď pustí
nebo ne, ale příliš
se nebojí následků,
protože krakenův stisk
je pevný,
ochranitelský,
nikdy nepustí
partnerku jinému...

...natož aby ji
samotnou pustil
k vodě...

protože vodní víry
jsou pěkné zlo!

Jako viry
v útrobách
lidské schránky,
ty také škodí...

ovšem vír spustí
pokaždé jinou písničku,
a vždy přemístí věci
a poškrábe kazetu nervů...

tak jako
lesní výr vyškrábe
oči (ještě víc)
slepé lásce,
jenž nemá naději!


ale ta umírá poslední, ne?

L - Á - S - K - A...???