Kniha

.....
» autor: Jiljovský
V knihovně prachu ztracen světu,
pětset let starý, slavný grimoár
Láká mě k sobě vůní jedu,
krve, kouzel a elixírů par

Hned čtu a učím se ty listy, řádky,
v uších zpěv cherubínských chórů.
Ne! Nevede už žádná cesta zpátky.
Nikam! Jen přímo strmě dolů

Ta kniha lákala vždy čaroděje,
v rukou pravých, nejvzácnější dar.
Černá se v ní bílé směje,
démanty drápů, už řežou do kytar

Zaslepen mocí v hrdosti a pýše,
pozdě hrůza se zračí v tváři bledé.
Rozdrcen padám do podzemní říše,
kde černá je jen odstín šedé

V hlubinu hroznou řítím se,
kolem mě trosky stovek dalších těl
Vždyť to jsou mí bratři, sestry!
..... Konečně mám co jsem chtěl.
Tipů: 15
» 09.02.12
» komentářů: 5
» čteno: 513(14)
» posláno: 0


» 09.02.2012 - 08:21
Není kniha jako kniha. :) ST.
» 09.02.2012 - 08:51
pěkné:)
» 09.02.2012 - 13:48
Konečně máš, co ti patří... "o)
» 09.02.2012 - 17:16
Moc pěkná.
» 20.02.2012 - 17:18
černá je dostín šedé... stejně jako skutečnos stínem fantastiky ST

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Nevýhoda oceli | Následující: Černá

© 2011 - 2020 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.