Srdcový král

Ta spící kráska v lístích rudých růží,
lituji, že jsem jí lhal,
hloupá toť sázka, že v lásce pomůži.
pryč je teď srdcový král.

Závoje jí rozvlál jedinný tanečník,
který ji kdy k tanci zval,
proč jsme my lidé natolik nevděční,
kde je teď srdcový král?

Asi láskou dámu pikovou opájí,
jako by neznal sám sebe,
šeptá jí slůvka sladká potají
a černě barví se nebe.

Tuš v mraky rozlita slunce jas přehluší,
jen hloupý směje se dál,
kdo krásce růžové slzy osuší,
když už ne srdcový král?

První kapky smočí ústa netknutá,
jen se podívejte naň,
teď krutě zaplatím, toto je pokuta,
toto je ta krutá daň.

Kéž jsem jí řekl, že ji moc miluji
a že bych si ji i vzal,
teď toho nadevše samoten lituji,
když zradil srdcový král.