žhář

Mé vrata vnímání
nad žhavým duše
ohořelé k pantům
těžko se brání
ostřímu z kuše
a sanskrt
ze snů vypráví
že po výletech do hlavy (mé)
je slyšet vítr buše
jak rosfoukává do lávy
listoví od moruše
kdys dul jen z ostružiní
a láska byla stráň
pod stání v skříni
sedím, sliním
na fotkách Tvoji dlaň
slinil bych tvář však ta Ti chybí
a zář té hory sopečné
a nad tou září létaj ryby
a dole vřavy válečné

Mé vrata vnímání
jsou chrlič ohně starých hradů
milión jisker spolu v noc
co letí , prskaj do mokřadů
a k zemi volaj o pomoc
aby zas s láskou vyhasli v mracích
a ztratili se mezi sliby
a oheň z tlam v kamených dracích
chyběl by ránem jako chybí
Tvá tvář

..a jeden žhář.