Děd

Nemilosrdné stáří.
» autor: paulo
O hůlku opřený,
opodál stál děd,
obličej bolestí zkřivený,
zanevřel na celý svět.

Stojí tu sám a opuštěný,
ve vráskách má knihy zapsané,
stojí tu shrbený a unavený,
poslední řádky už dopsané.

V knihách je moudrost zapsána,
a vše, co život mu dal i vzal,
vyprávět by mohl do rána,
kdyby jen někdo poslouchal.

Vyprávět pro úsměv dětí,
nebo jenom tak pro radost,
proč láska je velké štěstí,
a přátelství pevný most.

Stojí tu vetchý a poražený,
možná už řadu let,
je to tak dávno, co byl mladý,
a u nohou mu ležel svět.

Stojí tu sám a opuštěný,
pohnutím se chvěje ret,
slza kane po jeho tváři,
tiše pláče smutný kmet.
Tipů: 19
» 05.02.12
» komentářů: 8
» čteno: 658(17)
» posláno: 0


» 05.02.2012 - 08:19
Vzpomínky co zabíjí, jen toho se nedočkat, ale kdo ví
ST
» 05.02.2012 - 08:25
Ta zabolela...ST
» 05.02.2012 - 09:26
Uvědomění, že tak to je. Pěkné. Tak dám co můžu T.
» 05.02.2012 - 09:48
Moc smutné.
» 05.02.2012 - 10:39
Smutné,ale i to se stane.
Ne,nemělo by...
Nikdy.
» 05.02.2012 - 19:05
Stojí v stáří sám
a jedno jistě ví,
že každého tam
čas časem vyplaví
ST
» 05.02.2012 - 23:05
Sakra smuténková.
» 06.02.2012 - 00:05
Mělo by se mu naslouchat...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Čekám na bouřku | Následující: Připíjíme na lásku
« jméno
« heslo
» Registrace
» Zapomenuté heslo?
online
Besinka, neptolius + 1 skrytých [3]


© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.