Stesk

Jednoho večera, kdy se mi stýskalo po mé lásce...
» autorka: Jíťa
Jak rozbouřené moře
teď běsní city mé,
jak velké je mé hoře,
jež svírá srdce mé.

Jak nekonečná touha,
jež tráví duši mou,
jak vášeň, která poutá,
nedá vydechnout.

Jak bezútěšná bezmoc
teď trápí lásku mou,
jak zhoubná to nemoc,
jež ničí mysl mou.
Tipů: 10
» 03.02.12
» komentářů: 6
» čteno: 413(18)
» posláno: 0


» 03.02.2012 - 10:27
Vše v dobré obrátí se zas
bolest i zklamání
jen potřebují čas...
» 03.02.2012 - 11:11
Ano, to chce čas, uvidíš...
» 03.02.2012 - 11:21
To je v pohodě, tuhle básničku sem psala, když sem byla šťastně zamilovaná, jen sem tím prostě chtěla vyjádřit, to že se mi stýská nic víc... ;) (možná by občas asi nebylo od věci, psát ty anotace...)
» 03.02.2012 - 12:55
St.
» 03.02.2012 - 14:44
Tvá báseň mi připomněla mé poetické začátky...
» 03.02.2012 - 19:15
Dám ST.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Kdo jsi | Následující: Odpuštění

© 2011 - 2020 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.