Píseň lásky

Od jisté chvíle,
krásné a zázračné,
cele jsem poháněn láskou.

Ráno za svítání,
na cestě do práce
nebo jen tak,
když toulám se večerem procházkou.

V duchu vidím Tvou tvář,
nad hlavou málem svatozář,
však vím, že svatá nejsi.

Divoká lvice s jiskrami v očích,
z níž se mi hlava tak krásně točí,
když v červeném župánku říkáš:
"Co chceš, to přej si!"

Přál jsem si všechno
a dostal ještě víc,
jak šťastný vlk
zpívám tu na Měsíc
píseň svou milostnou.

Ukojeni byvše
úžasné lásky hostinou,
my směnili jsme srdce svá
v dlouhých polibků něze
a hříšné duše dali všanc
na oltář lásky velekněze
- hvězdné letní noci.