Řídící story

starší záležitost. Někdo možná zná... to jsem prostě já..
» autorka: E.T.Jane
Když mi bylo 17pryč (to už je nějakej pátek), přišla nabídka „za levno“ si udělat papíry na auto. Šla jsem do toho. Závěrečné testy se bohužel blížily jako maturita, a tak jsem to zabalila. Ten řidičák.. Říkala jsem si, že stejně mít auto jen tak nebudu a do tý doby, než ho mít budu, zapomenu řídit. A že bych to asi nezvládla učit se na maturu a zároveň i na závěrky na béčko.

Neměla jsem auto, neřídila.. Pak se vdala, 1.dítě, 2.dítě a reakce emancipovaných kamarádek proč nemám řidičák už mě vadily. Neměla jsem pocit, že ho potřebuju, fakt… Připlavaly pražské povodně a já se odstěhovala na čas z Prahy, a tudíž nemusela platit nájem. A pak mě to trklo.. Udělám si řidičák! Peníze rodinné kase chybět nebudou.
A tak se stalo. Řidičák mám.

Muž auto potřebuje k práci, tak se koupilo druhé. Samozřejmě starší, a to 5ti dvéřový sedan dvoulitr. Trošku jsem jezdila, ale víru v sebe sama nezískala. Po Praze se bála,neřídila.
A jelikož jsem jezdila i na ty výlety docela málo, tak se auto prodalo a koupilo další, menší, starší (třídvéřák, jednajednička)…A já zase jen trošku jezdila.. A chuť se zúčastňovat myškované na D1 se stále nedostávala. Při občasné teoretické srážce s různými nedočkavými blbci, kterým vadí 120km rychlost v prostředním pruhu, když má levý volný a max.rychost na dálnici je 130 km/hod. atd. jsem propadala záchvatům zlosti a prudkých přívalů sprostých slov. Řekla bych, že jsem možná trhala rekordy v počtu sprostých slov za minutu. Nezvykla jsem si a na dálnici se mi po pár nepříjemných situacích vážně nechtělo. Vždyť nám na chalupu jede autobus a pak kousek pěšourem. Proč autem? Muž vezme tašky a přiveze vše až přijede večer.. Tak proč vlastně jezdit? Škoda peněz a nervů…

Tak jsme prodali další auto a koupili ještě horší autíčko, a to stařičkého favorita, protože jsem nejezdila skoro vůbec….
A jak to pokračovalo? No jasné, také jsem tomu řízení moc nedala.. Tak muž jednoho dne přišel s tím, že na těch pár km/rok by se mi při platbě povinného ručení, dálniční známky aj. „drobných finančních vydání“ vyplatil pronajmout na ty kilometry vrtulník a vyšlo by to levněji.. Tak jsme dali pryč i to fáčko...
Tipů: 8
» 01.02.12
» komentářů: 10
» čteno: 737(25)
» posláno: 0


» 01.02.2012 - 10:55
Dobré řešení, super počtení:))ST
» 01.02.2012 - 12:43
Liška76: Děkuju. 2.díl a poslední sem dám zítra. Ten je o poznání zábavnější-teda si myslím :)
» 01.02.2012 - 12:45
Určitě si na něm smlsnu:)))Už se těšíííím!
» 01.02.2012 - 16:58
Paulmatthiole
Já nemám řidičák dodnes... a naprosto mi nechybí. Silnicový adrenalin si vychutnám pokaždé, když se pokouším přejít ulici :-))
» 01.02.2012 - 19:35
Na mě pořád někdo naléhá, ať si řidičák udělám, jak se mi to bude hodit... nikdo nějak nemůže pochopit, že chodit pěšky a rozhlížet se kolem je mi bližší... sympatizuji a chápu :)
» 01.02.2012 - 20:12
No, já moc teď nejezdím, ale snažím si udržet návyky. Vím, jak jsem se horko-těžko se ségrou střídali, když bylo třeba tátu vozit do nemocnice a máma řidičák nemá.
Takže jej nezahazuj a občas se po té Praze projeď ...
» 01.02.2012 - 20:57
přiznávám se řídím ráda a jezdím jak Fitipaldi:-)
když se to odhrábne pěkně..čirá radost
» 01.02.2012 - 23:14
Vtipně napsané!*
» 02.02.2012 - 10:53
ještě že jsem neřidič...
» 03.02.2012 - 20:36
Já jsem řidič, ale něčím podobným jsem si taky prošla.Nevzdávala jsem se a měla jsem pořád vedle sebe manžela, který si myslí, že už před vteřinou jsem měla přeřadit a před dvěma si přibrzdit a zbytečně jedu rychle atd. Je milovníkem aut a když mě koupí auto, tak je stejně jeho. Přes to, se nevzdávám a bojuju. Tvým pocitům rozumím.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.