Mikulovský Sv. Kopeček

domilováno, usínáš

hlídám tě, mou lásku spící
ruměnec snad máš na líci
ležíš si na zádech
už nejsi v těchto zdech
možná si o mně zdáš

tmou mě pozorují hnědé zorničky
nádherných tvých ňader bělma
ty dva Řípy a nádherné kapličky
jež před chvílí jako šelma
rvaly mi duši, ty vzrušené svíčky

a mezi stehny krásný vrcholek

co jak Sv. Kopeček, ten z Mikulova
rád bych zase na něm byl
víno tvého těla pil
ten mok láskou stáčený
miláčku, já do tebe jsem zblázněný

vidím tvé tělo dosud neoděné
když okno pouští naň noční svit
chci si užít noci lásce otevřené
budu tě as muset probudit
líbám tě do vlasů, to je prověřené

probuď se prosím, růžičko