Parfém
...
» autorka: zaba.zuzla |
Mžourajícíma očima
rozespale přivykám rannímu slunci.
Vlezlý chlad nového dne
mě pošimrá husí kůží
...zrovna v místech, kde polonahá
možná ještě spící
...už už čekám tvůj letmý dotek.
Do všech smyslů pronikne mi
vůně rána
vůně jara
vůně Tebe...
...smíchat je v jeden parfém,
pak vydrží mi léta...
A každé nepatrné vlhké zrnko
co ulpí mi na šíji
budu vnímat
jako pohlazení andělskými křídly.
A zesmutním v tu chvíli
kdy naposled ucítím Tě
ještě než mi z kůže vyprcháš
ještě než se rozplyneš
v posledním mém nádechu...
rozespale přivykám rannímu slunci.
Vlezlý chlad nového dne
mě pošimrá husí kůží
...zrovna v místech, kde polonahá
možná ještě spící
...už už čekám tvůj letmý dotek.
Do všech smyslů pronikne mi
vůně rána
vůně jara
vůně Tebe...
...smíchat je v jeden parfém,
pak vydrží mi léta...
A každé nepatrné vlhké zrnko
co ulpí mi na šíji
budu vnímat
jako pohlazení andělskými křídly.
A zesmutním v tu chvíli
kdy naposled ucítím Tě
ještě než mi z kůže vyprcháš
ještě než se rozplyneš
v posledním mém nádechu...
Tipů: 16
» 31.01.12
» komentářů: 9
» čteno: 846(14)
» posláno: 0
» nahlásit
» 31.01.2012 - 07:46
Vůně těla se vpíjí do zamilovaných pórů velmi důsledně :) Krásně napsaná. Líbí se mi**ST
» 31.01.2012 - 17:38
Psavec: Liška76: labuť: Květka Š.: Kapka: E.T.Jane: Děkuji vám moc za vaše komentáře, nejen k tomuto dílku :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Utkám Ti z hvězd | Následující: Není noc a není den