Můra
Ať se stane cokoliv, jsme to my...
» autorka: Corax |
Jsem zamotaná v kukle
Kde přečkávám ten chlad
Kvůli kterému mi srdce pukne
A zbude jen motýlí prach
Však slyším hudbu hrát
Přes tenkou slupku naděje
Místo toho, z kuklou se prát
Mi stékají mořských perel krůpěje
Ty démanty syčí na mém vězení
A vrhají paprsky světla do tmy
Barvy venku zrychlují mé lezení
Konečně mi končí temné dny
A když se dostanu ven
Nemám ty křídla pravá
Jsem můrou, ne motýlem
Bez krásy, zato dravá
Kde přečkávám ten chlad
Kvůli kterému mi srdce pukne
A zbude jen motýlí prach
Však slyším hudbu hrát
Přes tenkou slupku naděje
Místo toho, z kuklou se prát
Mi stékají mořských perel krůpěje
Ty démanty syčí na mém vězení
A vrhají paprsky světla do tmy
Barvy venku zrychlují mé lezení
Konečně mi končí temné dny
A když se dostanu ven
Nemám ty křídla pravá
Jsem můrou, ne motýlem
Bez krásy, zato dravá
Tipů: 11
» 30.01.12
» komentářů: 7
» čteno: 953(15)
» posláno: 0
» nahlásit
» 30.01.2012 - 22:06
Moc se mi líbí ty verše
vzniklé z motýlího prachu.
Být můrou šedou
s pachutí strachu..
vzniklé z motýlího prachu.
Být můrou šedou
s pachutí strachu..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Já nechci do nebe! | Následující: Kousek změněného světa