Odešel navždy
Byl to přítel můj i mého manžela.Je to vzpomínka na vzácného člověka.
» autorka: jitka.svobodova |
Stále jen pracoval, opravil dům,
aby ho přenechal svým potomkům.
Miloval rodinu, zvelebil zahradu,
pivečko popil rád, s partou kamarádů.
Jeho velkou láskou bývala řeka,
věděl, že na něho toužebně čeká.
Orlice posečkej, zmírni svůj proud,
věrnému rybáři vzdej dnes svůj hold.
Sedával na břehu , ráno za svítání,
v tichu a pokoře, čekal na vyzvání.
Až prut se zasekne, lanko se napne,
srdce se rozbuší, když štika se lapne.
Řeka si plyne dál, píseň si zpívá,
rybář už odešel, z nebe se dívá.
Smutno je u vody, v té době ranní,
jen vrby smuteční , s úctou se sklání.
aby ho přenechal svým potomkům.
Miloval rodinu, zvelebil zahradu,
pivečko popil rád, s partou kamarádů.
Jeho velkou láskou bývala řeka,
věděl, že na něho toužebně čeká.
Orlice posečkej, zmírni svůj proud,
věrnému rybáři vzdej dnes svůj hold.
Sedával na břehu , ráno za svítání,
v tichu a pokoře, čekal na vyzvání.
Až prut se zasekne, lanko se napne,
srdce se rozbuší, když štika se lapne.
Řeka si plyne dál, píseň si zpívá,
rybář už odešel, z nebe se dívá.
Smutno je u vody, v té době ranní,
jen vrby smuteční , s úctou se sklání.
Tipů: 30
» 27.01.12
» komentářů: 14
» čteno: 827(32)
» posláno: 0
» nahlásit
» 28.01.2012 - 14:07

Smutná a krásná a jestli to vidí tam nahoře, určitě potěšilo hezké rozloučení...
» 03.02.2012 - 21:12

to je něco tam uvnitř nepopsatelně krásného, co napsalo ten vnitřek té básně, nekončící láska k přátelům.. mám ráda tyhle básně, jsou tolik osobní a citlivé..nepřekonatelné..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Námluvy | Následující: Blahopřání