Znaky příslušnosti
***
» autorka: isisleo |
*
probudila se s úplňkem na dlani
položila ho místo křišťálové koule
do záhybů hedvábného šátku
dívala se
na měnící se tvary a obrazy
..na písečnou poušť
kde vleče se karavana otroků
na bílý palác s terasou
lůžkem
a spoustou lesklých polštářů
vedle klečí muž
cosi svírá v dlaních
zvedá oči
a
dívá se do mých
přes tuny let a jeden úplněk
tvary se náhle mění
poušť vystřídala sametová zeleň velikánů
v dálce jiskří oko jezera
a jakási stavba s věží
co se drápe až do nebes
vše lehounce zahalené dávnou mlhou
a někde ve stínu a chladu starých katakomb
svítí tytéž oči
prošly dobou a dalším úplňkem..
překvapeně zvedla víčka
uviděla známý pohled
dlaně
plné budoucnosti
a znaků tvé příslušnosti
*
probudila se s úplňkem na dlani
položila ho místo křišťálové koule
do záhybů hedvábného šátku
dívala se
na měnící se tvary a obrazy
..na písečnou poušť
kde vleče se karavana otroků
na bílý palác s terasou
lůžkem
a spoustou lesklých polštářů
vedle klečí muž
cosi svírá v dlaních
zvedá oči
a
dívá se do mých
přes tuny let a jeden úplněk
tvary se náhle mění
poušť vystřídala sametová zeleň velikánů
v dálce jiskří oko jezera
a jakási stavba s věží
co se drápe až do nebes
vše lehounce zahalené dávnou mlhou
a někde ve stínu a chladu starých katakomb
svítí tytéž oči
prošly dobou a dalším úplňkem..
překvapeně zvedla víčka
uviděla známý pohled
dlaně
plné budoucnosti
a znaků tvé příslušnosti
*
Tipů: 13
» 27.01.12
» komentářů: 10
» čteno: 787(23)
» posláno: 0
» nahlásit
» 27.01.2012 - 21:55

křišťálová koule v níž se nesněží
a zapomněl srp blázen úplněk
vůz bez kol a postroj čtyřspřeží
co v dávnech odhodil můj věk
tam vnořeny jsou budoucnosti sondy
nebe jen do pasu a sotva výš,
chladem zdobeny jsou katakomby
kde poslední nalezl jsem skrýš
a zapomněl srp blázen úplněk
vůz bez kol a postroj čtyřspřeží
co v dávnech odhodil můj věk
tam vnořeny jsou budoucnosti sondy
nebe jen do pasu a sotva výš,
chladem zdobeny jsou katakomby
kde poslední nalezl jsem skrýš
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Kde jsi…člověče | Následující: Zoufalá