Burgoňská

Francouzi s nenucenou lehkostí
říkají krajinám s vlhkou hnědou
vonící zemí
burgoň

zvedají své špičaté nosy nahoru
a rudé sklenice
falešně zvoní
a
čiré
stopky sklenic žalostně
mlčí

v krvi mi proudí
červené víno
poslední
co zbylo

z pozdně ranní
malátné
opilosti

ve tmě noci